Zajetí v Rusku
Ten, kdo neměl dostatek štěstí, aby se dostal bez úhony na západ domů do Německa nebo do amerického zajetí v Bavorsku, skončil v Československu v ruském zajetí. Takový osud potkal poručíka Ulricha Koppeho, velitele 3. roty 503. tankového praporu Tygrů.
Těžká léta poručíka Koppeho
KONEC VÁLKY A POČÁTEK ZAJETÍ (8. -15. květen 1945)
02.03.2012 15:42
Na začátku měsíce května 1945 jsem byl zaměstnaný bojovými událostmi ve funkci velitele 3. roty v oblasti jižní Moravy (jihozápadně od Brna, severně od Znojma). Podporovali jsme pěší divizi a měli poslání zdržovat sovětské vojenské jednotky s poměrem asi čtyři k šesti tankům a dokud je to...
V SOVĚTSKÉM ZAJETÍ - TÁBOR NEU-BISTRITZ, ČESKOSLOVENSKO (15. -31. KVĚTEN 1945)
02.03.2012 15:43
Kousek lesa blízko města Neu-Bistritz (Nová Bystřice) byl zabrán sovětskými vojenskými jednotkami. Nebyly tam žádné ubytovny. Žili jsme ve stanech a v úkrytech, které jsme si sami udělali a na náklaďácích, které nám byly ponechány. Také jsme měli dovoleno ponechat si polní kuchyně. Sověti...
CESTA DO FOCSANI (RUMUNSKO)
02.03.2012 16:10
Vyrazili jsme v silně střežené dlouhé koloně. Po noční jízdě na otevřených nákladních autech - naštěstí nepršelo - jsme dosáhli stanice železnice, kde jsme měli být naloženi do vlaku. Tam sověti provedli první přísnou prohlídku, osobní i zavazadel, společně s přesnou registrací. Všechno, co jsem...
TRANZITNÍ TÁBOR VE FOCSANI, RUMUNSKO (10. ČERVEN - 31. ČERVENEC 1945)
02.03.2012 16:14
Důstojníci našeho praporu přežili cestu vlakem ve zdraví. Všichni jsme byli více nebo méně fit. Ačkoli v táboře bylo několik tisíc německých a maďarských důstojníků, v německém táborovém vedení bylo jen několik poddůstojníků a z příslušníků mužstva. Nebyli to dobří lidé a jejich jediný zájem byl...
TÁBOR KIŠINĚV (SRPEN 1945 - ÚNOR 1946)
02.03.2012 16:21
Při pohledu zpět se mi zdá, že náš pobyt v tomto táboře byl nejlepší. Předešlé tábory byly nesrovnatelně horší. Ubytováni jsme byli v dřívější zemědělské škole. Byly tam velké místnosti, v nich dřevěné kavalce, stoly a lavice. Velké prostorné chodby, toalety a umývárny. Pozemky byly samozřejmě...
CESTA VĚZEŇSKÝM VAGÓNEM PŘES SSSR
02.03.2012 16:28
"Zelený anton" nás vezl na kišiněvské nádraží. Tam jsme, spolu s našimi strážemi, nastoupili do připraveného vězeňského železničního vagonu. Z důvodů, které jsem tehdy neznal, takové železniční vagony byly v Sovětském svazu nazývané "Stolipyn". (Poznámka: Petr Stolypin byl v letech 1906-1911...
KARAGANDA (1946-1950)
02.03.2012 16:32
V roce 1946, Karaganda nebyla velkým sídlem. Město bylo v "oblasti vyhoštění." Od roku 1930 to znamenalo, že lidé, kterým Stalin nedůvěřoval či byli politicky nespolehlivou osobu (jako vyvlastnění rolníci (kulaci), povolžští Němci a členové dalších skupin s neruskými národnostními původy) tam byli...
SOUD A TREST (VÁNOCE 1949-DUBEN 1950)
02.03.2012 16:41
V roce 1949 jsme čekali s velkou nervozitou a napětím na datum našeho propuštění. V průběhu roku už několik propuštěných zajatců odejelo z Karagandy do Německa. Poslední vlak s vězni z tábora, kterým bych mohl odejet, měl být vypraven na konci listopadu. Tábor, stále nebyl vyprázdněný. Zůstávalo...
BOROVIČI (KVĚTEN 1950 -ČERVENEC 1951)
02.03.2012 16:45
Boroviči je typické malé město ve středním Rusku. Mnoho si toho o městě nepamatuji. Tábor se nacházel mimo město u silnice s názvem Táborová. V táboře jsme byli umístění v několika velkých budovách, v každé asi 200 lidí. Vězni z různých táborů SSSR tam snášeli stejný osud jako my. Mezi nimi byla...
KONTAKTY S MATEŘSKOU ZEMÍ
02.03.2012 16:50
Moje matka ochraňovala dopisy mé polní pošty od roku 1940 do roku 1945, navzdory velkým škodám při bombardování v Berlíně v únoru 1944 a na ústupu před ruskými vojenskými jednotkami v době oderské ofensivy na konci ledna 1945. Dostala můj poslední dopis 4. dubna 1945 na statku u příbuzných ve...