Tygr II - a přesun do Francie
16. června 1944 byl první tank Tiger II (Königstiger) složeny v Ohrdrufské železniční stanici. Staniční zařízení a příjezdové rampy nebyly vhodné pro 70-tunová pásová vozidla. Přesun tanků k severní části cvičiště, kde byl prapor sestavován, vedl skrz sousedící pole. Tato zvláštní událost -první dodávka tanků Tiger II k jednotce -byla příležitostí pro generálního inspektora ozbrojených útvarů, generálplukovníka Guderiana, aby se zúčastnil zařazení tanků do formace praporu v Ohrdrufu.
Večer byla velká společná večeře. Mezi těmi, kdo přišli vzdát hold 503. těžkému tankovému praporu byli generálplukovník Heinz Guderian, generálmajor Thomale, jeho náčelník štábu, dva důstojníci z velení, čtyři majoři z personálu OKH (Vrchní velení pozemních sil). To byla fantastická společnost. Příští den viděli seřizování a střelbu 88-mm L/71 děla tanku. Tato zbraň a silný pancíř učinili Tygra II mobilní pevností. 503. těžký tankový prapor byl prvním armádním praporem, vybaveným novými Královskými tygry.
Panzerkampfwagen VI Ausf. B „Tiger II“, přezdívaný též „Königstiger“ (česky doslovně přeloženo královský tygr), často zkracováno na Tiger B (Sd.Kfz. 182), německý těžký tank, vyvinutý a nasazený za druhé světové války. Tiger II byl jedním z nejsilnějších tanků druhé světové války, jemuž konkuroval pouze sovětský tank IS-2, který měl 122 mm kanón, a americký M26 Pershing, který byl zařazen do bojů na západní frontě až v únoru 1945, v přímém boji proti němu však americké M4 Sherman a ruské T34/85 neměli vubec šanci. Tiger II dokázal zničit americký tank M4 Sherman na vzdálenost 3,5 km. Královské tygry měly ve své výzbroji především samostatné prapory těžkých tanků.
V té době Rubbel byl v nemocnici v Ohrdrufu a překonával malárii získanou na Kavkaze. Knispel několikrát navštívíl svého přítele Alfréda Rubbela v nemocnici. Vždycky vypili láhev červeného vína, kterou se Knispelovi vždy nějak podařilo sehnat. 6 června začala invaze spojenců v zálivu mezi Cherbourgem a Le Havre.
Prapor dokončil přezbrojení novými tanky a několik dnů od začátku invaze byl převelený 26. června 1944 do západní Francie, která se stala bojovou oblastí. Začala nová doprava železnicí - do Francie. Tanky musely být složeny z vlaku v Dreux, asi osmdesát kilometrů západě od Paříže. Tanky budou potřebovat čtyři noci k tomu, aby urazily posledních 200 kilometrů. Přesun za dne nepřicházel v úvahu kvůli nepřátelské celkové kontrole vzdušného prostoru. Série vzniklých požárů motorů u řady tanků praporu vedla k tomu, že byly vyřazeny a musely být opraveny. 8. července konečně opustili les u Dreux a přesunuly se do oblasti u Caen v Normandii.
King Tiger "114" Alfreda Rubbela, z 1. roty 503. těžkého tankového praporu stojících pod stromy jako ochrana proti spojeneckým bombardérům. Park na východ od zámku Canteloup, 15 km od Caen v Normandii. 16.července 1944.
11. července se prapor dostal do bojů. Britské tanky postupovaly vpřed. Knispel vstoupil do boje jako střelec ve velitelském tanku feldwebla Fendesacka. 3. rota zničila většinu z jedenácti nepřátelských tanků. Knispelovým podílem na úspěchu toho dne byly dva tanky, které zničil. Bitva pokračovala. 30. července byl prapor donucen ustupovat směrem k St. Lo.
Prapor zastavil v oblasti St. Pierre, kde byl obklíčený britskými jednotkami. 14. srpna jednotka utrpěla ztráty v sérii třech útoků. Kurt Knispel táhl svého vážně zraněného přítele a kamaráda ve zbrani Hanse Fendensacka. Bohužel, jeho zranění byla taková, že zemřel 15. srpna 1944.
Další noc v Ticheville strávili ukryti ve sklepě obklíčeni franzouzskými partyzány. Knispel byl mezi těmi, kdo se zbrani ruce pomohli vystřílet cestu na svobodu. Stejný den byl zničen tank č.124 a 18. srpna byl tanky 113, 111, 100 a 122 vyhozené do vzduchu uvnitř obklíčení. 20. srpen totéž potkalo dva poslední královské tygry a posádka zahájila ústup pěšky. Kurt Knispel nastoupil do poslední tanku v tu dobu jako velitel. Více než jednou zabránil zničení vozidla a posádky.
Často udeřil na nepřátelské osamělé tanky z velké vzdálenosti, ze které jeho tank nebyl skoro vidět. "Knispelovo jméno šlo od úst k ústům. Byl zázrakem tankové armády."
Na konci srpna se prapor měl vrátit do Německa. Ztráta St. Lo a mnoha vojáků v obklíčení způsobila, že bitva v Normandii byla prohraná. V závěru těchto bitev poručík Lochmann a šikovatel Knispel byli jediní, kteří nikdy nebyli zraněni.