Boje na ústupu
Protože v Tygrech nebyly přístroje pro změření vzdálenosti cíle (stejně jako v jiných německých tancích), vždy musela být odhadnuta. Výstřel mohl zasáhnout cíl, jestliže vzdálenost byla přesně určena. V tom byl Knispel mistrem. Jednou on a jeho tank byli ukryti v protitankovém příkopu, když někdo zavolal: "Tanky zleva!"
Asi ve vzdálenosti 3 000 metrů vyjely dva tanky z lesa. Podle úsudku to byly dva tanky typu Churchill. Pancéřování těchto tanků bylo 100 mm silné. Dříve než mohli reagovat, Knispel pálil a po druhém výstřelu první Churchill vzplanul jako vích. Během této chvíle, která trval pouze několik málo sekund, druhý nepřátelský tank ustoupil zpět do lesa.
Britský tank Churchil MK IV. Tanky byly dodávány Rusům.
Během divokého bojového tažení v červenci až září 1943 vznikla další situace, která byla typická pro Knispela. Dva první tanky roty byly přiřazené k jednotce pěšímu pluku pro ochranu pěšáků. Oba tanky zaujaly pozici vzadu, aby chránily jednotky pěšího pluku před napadením. Byl horký den. Navíc se k pěšímu pluku přidávali civilisté a jak se dalo předpokládat, odcházeli z evakuované oblasti i s jejich dobytkem. Byl to velký zástup a dva tanky se mu musely přizpůsobit v rychlosti. Vojenské jednotky měli instrukce pochodovat do vesnice Osvječ a opevnit se tam. Během večera bylo slyšet výstřely. Pěší pluk zaujal pozice a dva Tygry najely do příkopů po stranách široké špatné cesty. O hodinu dříve se ke dvěma Tygrům připojil třetí Tygr. Byl slyšet zvuk naftových ruských motorů, nebylo nic vidět, byla tma. Třetí velitel tanku si byl jistý, že hluk pochází od německého vyprošťovacího tanku.
"Měl bych vystřelit signální světlici, aby nás neminuli," prohlásil.
"Nedávejte prst na spoušť, jsou jsou Rusové," varoval četař Rubbel.
"Nesmysl, to je jeden z našich strojů," opakoval velitel důrazně a odpálil světlici, aby označil pozici tanků.
"On se zbláznil. Rychle do tanků!" řekl Rippl. Vlezli dovnitř. "Připravte se k palbě!" Dva Tygry byly připraveny na boj během sekund. Třetí Tygr pokračoval v signálech světlicemi směrem k nepříteli. "Zadržte, vy idioti!" křičeli ostatní dva velitelé z jejich otevřených otvorů ve věžích. Zvuk diesel motorů se sunul přímo k nim. Podle hluku z cesty bylo zřetelné, že patří tankům T-34. Rubbelův tank byl na pravé straně cesty, zatímco Rippl zaujal pozici v levém příkopu Oba velitelé ještě stáli v otvorech jejich věží a poušeli se prohlédnout skrz houstnoucí mlhu.
Třetí velitel stále vystřeloval světlice. Posádka Tygrů vyvinula zvláštní taktiku pro boj v noci. Viditelnost dalekohledem byla v noci omezená a ještě horší skrze zaměřovač střelce. Všechny pozorování byly prováděny prostým okem a to dávalo nejlepší výsledky. Signální pistole pro osvětlování okolí byly vezeny v každém tanku k tomu, aby zajistily bezpečné osvětlení postřelovaného prostor. Zatímco střelci mířili nahrubo směrem k nepříteli podle zvuků, oba velitelé vystřelili zelenou světlici, protože bílá by byla příliš oslepující. Dvě světlice vzlétly do noční oblohy pod úhlem 45 stupňů, jak to pro prohlídku nočního prostoru bylo dostačující. V jejich světle Knispel okamžitě spatřil T-34. Zamířil a vystřelil. Rubbelův Tygr střílel o zlomek sekundy později. Dva tanky T-34 byly v plamenech.
Náš navaděč Rusů, velitel třetího tanku poddůstojník Tessmer, si nevystřelil. Namísto toho byl zasažen třetím ruským tankem. Naštěstí 76.2 mm střela nepronikla pancířem, odrazila se dopadla nedaleko. Pár vteřin později skupina asi dvanácti ruských tanků zahájila palbu. Jak postupovali tak se stali se siluetami ve světle hořících tanků. Tygry zahájily znovu palbu. Knispel zničil další T-34 a nakonec osm ruských tanků bylo zničeno a hořelo. Třebaže se opozdil, ale naštěstí ne příliš dlouho, Tessmer rozpoznal nepřítele a zničil jeden z T-34.
Nepřátelské tanky se stáhly a nakonec zvuky motorů zanikly. Pěší pluk, který byl na obranných pozicích, se mohl vrátit ke spánku kromě stráží. Během následující jízdy Knispelův tanku měl poruchu. Tři či čtyři z dvanácti válců v motoru Tygra byly přehřáté. Zapalovací svíčky byly zanešené. Teplota ve válci odpařila chladicí vodu a ta musela být doplněná. O hodinu později tank pokračoval ve své cestě.
Závěr ústupu se skládal přechodu řeky Dněpr přes vybudované mosty. 1. rota má poslední dva tanky, Max a Moritz, které ustupovaly až dosáhly Kremenčuku. Předmostí na východní části řeky ještě bojovalo s nepřátelskými vojenskými jednotkami. Nebylo snadné pro dva Tygry přejet železniční most, protože tam nebyla vozovka vedle kolejí. Bylo přivezeno několik železničních vagonů a tanky najely nahoru narychlo vytvořenou rampou a byly zabezpečeny. Motorový železniční nákladní vagon s Ripplovým Tygrem se sunul přes most. Knispel vše sledoval s obavami, ale ujistil se, že jestliže most je stavěn na 100-tunové vlaky, tak se nezhroutí pod šedesáti tunovými tanky.
Do této doby Knispel zničil víc než šedesát nepřátelských tanků během "Citadely" a další dvanáct v době předtím. Tak splnil požadavky pro třetí, zlatý, odznak za tankové bitvy, kterým byl vyznamenán. V průběhu šesti týdnů bylo Tygrům z 1. roty 503. těžký tankového praporu započítáno pouze 12 tankových bojových dnů. Tento nepoměr byl výsledkem započítávacích podmínek. Po dobu jednoho dne boje, který byl bojem tanků praporu, aspoň jedna rota praporu musela být do boje zapojená. Ale když několik tanků praporu byl spojeno s další jednotkou, tak se rotě nepočítal den tankového boje, dokonce ani když byly zničeny nepřátelské tanky. Bylo to sice v souladu s předpisy, ale bylo to nefér.
Ohlédnutí: Plukovník Alfred Rubbel byl přesvědčen, že Knispel se muset účastnit přinejmenším 300 tankových bitev.
Znamjanky bylo dosaženo na konci září 1943. Prapor byl opětovně kompletní. Nové Tygry přijely do přední linie spolu s náhradním personálem a byly začleněny do praporu. Odtud se jednotka přesunula do oblasti Kyjeva. Rudá armáda zahájila významnou ofenzivu s pokusem o znovupřevzetí tohoto důležitého města, které v roce 1941 bylo scénou významnější bitvy v obklíčení, ve kterém Sověti utrpěli obrovské ztráty.
Obranná bitva trvala do konce 1943. Tanky bojovaly malou válku v blátě a špíně a nakonec v ledu a sněhu, často v úplně nepříznivých situacích. Prapor stále nebyl doplněn úplně zálohami do jeho bývalé síly. Bylo málo osazenstva, a co je nejdůležitější, bylo málo tanků Tygr.
Bitva v oblasti armádní skupiny Jih, která vypukla na začátku roku 1944 byla konfrontací s Rudou armádou na jižním Ukrajině západně od Kyjeva. Byl to nelítostný zápas ve kterém Tygry z 503. těžkého tankového praporu opět byly v akci. Bitva trvala od začátku nového roku 1944 až do 18. ledna 1944.
Kurt Knispel pokračoval s úspěchy v tomto novém sektoru. Velké množství nepřátelských tanků se staly kořistí jeho dobře mířených výstřelů. Díky jeho veliteli Ripplovi, Knispel byl oprávněn chopit se iniciativy, protože mu bylo dáno povolení k tomu, aby střílel dle svého uvážení bez potvrzovacích rozhovorech s velitelem tanku. To je to, čím byla význačná tato osádka tanku; zvládali situace bezpečně bez lpění na konvenci hodností či organizačních předpisech.
Během krátkého oddechu v Znamjance, zdecimovaná 1.rota jako jiné roty praporu, doufala, že bude poslaná na dovolenou. Ty naděje byly nesplněné a bude to až duben 1944, kdy rota půjde domů. Mezi tímto datem leží měsíce prudkých bojů ve sněhu a blátě proti nepřátelskému náporu téměř denně sílícímu.