Pod úspěšným velením dentisty
Během ledna 1944 tanky 503. těžkého tankového praporu byly podřízeny velení těžkého tankového pluku, kterému velel podplukovník Dr. Franz Bäke, velitel vestfálského 11. tankového pluku. Bäke na sebe uputal pozornost během "Citadely", kdy byl velitelem II. praporu pluku. Potom co byl jmenován velitelrm 11. tankového pluku v půli lednu 1944, jeho úkolem prvního řádu bylo vytvořit "Skupinu tanků Bäke" a nepřátelské síly, které byly rozvinuté na východ od Vinnické, obklíčit a zničit.
Skupina tanků Bäke byla plně soběstačnou sílou vytvořená kombinací různých samostatných jednotek stažených z vedení divize. Ačkoliv to byl primárně tankový útvar, měl podporovat pěchotu a dělostřelectvo. 503. těžký tankový prapor byl poslaný připojit se k nové bojové skupině se svými 34 tanky Tygr. V boji proti ruským sborům tanky Bäkova sboru zničily 267 nepřátelských tanků v pěti dnech.
Dr. Franz Bäke, civilním povoláníml dentista, byl jedním z nejúspěšnějších
a nejvíce vyznamenávaných tankových velitelů války.
Bäkeho útvar byl následovně přesměrován prorazit nedávno vzniké obklíčení německých vojsk v Čerkasy (město na střední Ukrajině, zhruba 200 km od Kyjeva). Za několik dnů boje tanky bojových skupin zničily 80 potom 30 pak 20 nepřátelských tanků. Potom se čelo Bäkeho útočné skupiny, 503. těžký tankový prapor, dostalo překonáním několika kilometrů k obklíčeným německým silám a pomohl jim ustoupit. Za tuto akci byl Bäke vyznamenán Dubovými ratolestmi s meči ke svému Rytířskému kříži a dostal čestné uznání od generála Hubeho, velitele I. pancéřové armády.
Bäkeho pluk byl ihned byl schopný zahájit palbu podél celé své šíře. Blížící se skupina třiceti T-34 byla téměř zničena. Kurt Knispel zasáhl dva útočníky. Zase jako jeden z prvních zahlédl nepřítele a zahájil palbu. Tanky, které útok přečkaly namířily do kopce a zmizely v údolí za ním. Když odlétly poslední Štuky kapitán Scherf dal příkaz k útoku. Tanky 503. těžkého tankového praporu se valily se do kopce a tam odtud byl otevřený výhled na údolí, které bylo plné nepřátelských sil.
Protitanková děla a T-34 zahájil palbu na Tygry ze sovětských pozic nalevém boku. Také T-34 střílely na Tygry z protějšího svahu, asi 900 metrů vzdáleného a několik jich zastavily. Čtyři Tygry byly odepsané a připočtené k celkovým ztrátám během tohoto útoku, zatím co pátý byl zastaven, když dostal zásad do řidičova průzoru. Tank byl schopný opustit hlavní pásmo obrany vlastní sílou, ale dva členové posádky byli zabiti a zbytek zraněn.
V následujícím postupu za T-34 Kurt Knispel spatřil jeden nepřátelský tank, který byl v úkrytu. Bylo vidět jenom ústí hlavně tanku. Knispel mířil asi jeden metr vedle a vystřelil. Hlasitý výbuch a hlaveň děla zmizela; našel svůj cíl. Ruská skupina tanku přišla téměř o všechny tanky. Sedmdesát sovětských tanků byly zničeno stejně jako padesát protitankových děl, které se většinou staly obětí náletu letadel Stuka. Co však nyní německé tanky postrádaly bylo palivo a střelivo. Radiogram III. tankovému sboru s požadavkem vzdušného shození materiálu se setkal s odpovědí: "Braňte se a vydržte." Bäkeho pluk vytvořil pozici ježka 1.5 kilometru na jih od Česnovky.
Bitva pokračovala v následujících dnech. Bäkeho tankové síly nebyly schopné si vynutit průlom k uvězněným německým divizím v Čerkasy, i když to vytrvale zkoušely. 13. února patnáct T-34 zaútočilo na vesnici Chishinzy (????????), měly tam pozici tanky Tygr, kterým velel poručík Rondorf a četař Gartner. Oni ohlásili: "Nepřátelské tanky s motorizovanou pěchotou!"
Dva Tygry palbou ze vzdálenosti1 500 metrů a udeřily na čtyři T-34 svou první salvou. Sedm dalších bylo vypáleno z 1 000 metrů a nepřátelské tanky byly zničeny do jednoho. 20. května 1944 Rondorf dostal německý Kříž ve zlatě zatímco Heinz Gartner byl obdržel toto vyznamenání o jeden měsícem později.
Odpoledne 13. února letoun Ju 52 přelétá přes bezpečné německé území za frontou a shazuje kanystry s palivem, munici a ruční pumpy na benzín. Všechno bylo doplněné. Zvláště cenné pro tanky byly kanystry paliva a střelivo pro jejich děla, ale shoz také obsahoval motorový olej, střelivo do kulometu, ruční granáty a signální pistole.
14. února 1944 503. těžký tankový prapor postupoval ve dvou řadách směrem k Dzhurzhentsy (Žuržinci). Protitankové palebné postavení bylo vytvořeno ze čtyř Tygrů. Během noci byla jejich pozice napadená T-34, které prozradily do červena žhavé výfuky těsně před palbou Tygrů, mezi nimi Fendesackův tank s Knispelem jak střelcem. Pět nepřátelských tanků byly zničeno, z nichž jeden byly přičítaný Knispelovi.
Druhý den ráno, 15. února, Bäkeho velitelské stanoviště volalo kapitána Scherfa s doporučenímí "maximální pozornosti a pohotovosti." V 8:15 hod. namísto očekávaných Rusů, generál Breith, velící generál III. tankového sboru a generálmajor Back, velitel 16. tankové divize, přiletěli na velitelské stanoviště pluku ve dvou Fieselerech "čápech."
Fieseler Fi 156 Storch (Čáp), byl malé německé letadlo postavené konstruktérem Fieselerem před a během druhé světové války. Zůstává slavný díky svým vlastnostem (krátký vzlet i přistání) se kterými byl schopen průzkumných i kurýních letů.
Krátce nato 503. těžký tankový prapor zaujal polohu směrem k ohlášené nepřátelské formaci. Jeden Tiger byl zničen v pozdějším střetnutí s tanky T-34. Čtyři T-34 však byly zničeny na oplátku.
Těžký tankový pluk Bäke se následovně pokusil o rozhodnou zteč s pokusem prorazit k jednotkám obklíčeným u Čerkasy. Když Fendesack opouštěl Žuržinci tak jeho Tygr byl vzadu zasažen. Motor se vznítil a Fendesack vydal rozkaz k tomu, aby opustili tank. Jakmile tank opustil poslední muž tak vybuchlo v Tygru střelivo. Pokus o průlom průlom byl zastavem jen osm kilometrů od cíle.
Útok měl být opakovaný opakovaný v 4:00 hod. 17. února. Tehdy velitelský Tygr, velitel šikovatel Sachs, vystřelil dvě bílé světlice. Potom pěchota vedle Sachse také střílela bílé světlice. Několik mužů prošlo pozicí vpředu. Byli to lidé, kteří riskovali útěk z obklíčení. Mnozí z nich byli zranění a vyčerpání. Muži, kteří unikli z obklíčení obklopili Tygry a potřásali si rukama s posádkou. Dostali cigarety a čokoládu. Přibližně 600 lidí uniklo v první skupině. Byli následovaní přibližně v 5:30 hod. druhou skupinou asi 500 lidí. Další malé skupiny se stále trousily až do večera.
Tygry ostřelovaly nepřítele. Stále více skupin vlastních vojáků přicházelo až do půlnoci 18. února, kdy se se Bäkeho pluk stáhnul směrem na západ. Operace určená k tomu, aby ulehčila lidem uvězněným v obklíčení u Čerkasy skončila.