POSLEDNÍ DĚJSTVÍ
Vzpomínky poddůstojníka Lochmanna z 1. roty 503. oddílu tanků Tygr na konec války na rakouském území, o ústupu před ruskými vojsky, přechodu Českého lesa do Bavorského lesa, zadržení Američany, následném propuštění a návratu k rodině. V textu je spousta jiných zajímavých informací.
Byli jsme naloženi na železniční vagon se sedmi královskými Tygry. Vedeni poručíkem Rambowem, jsme byli, jak se to zdálo, poslaní do Rakouska bez cíle. V železniční stanici města Retz jsme slyšeli, že dokonce Schörner také kapituloval. My jsme byli potěšení, že nám velitel poslal VW-schvimwagenem (obojživelný bojový automobil) informaci. Měli jsme se dostat do Wallern (cca 230 km) po vedlejších cestách. Tam měl být prapor rozpuštěný. V Retzu bylo několik nákladních vlaků. Byli jsme schopni vybavit se sami hojností přídělů a cigaret a také rovněž vybavením jako byly batohy, ponožky, spodní prádlo a další praktické věci. Našli jsme železniční vagon s hnědo-béžovými kombinézami Luftwaffe, které jsme si oblekli přes naše černé uniformy. Pak jsme vyrazili k přesunu, dokud nám nedošlo palivo. Jeden Tygr po druhém byly vyhozeny do vzduchu. Poslední náš Tygr 100. V místě, kde jsme chtěli zničit předposlední tank, jsme našli náklaďák s vadným chladicím zařízením. Zatímco tank byl připravený ke zničení, pracovali jsme horečně na lesní cestě na opravě náklaďáku. Další posádka postoupila dál s posledním tankem. Blízko náklaďáku operoval ruský pěší pluk. Poručík Rambow jen napřed s Schwimmwagenem. Konečně je oprava hotová. Náklaďák nastartoval, my jsme zničili náloží Tygr 100 a odjeli za našimi kamarády. Dohonili jsme je a přečerpali benzin z posledního Tygra do palivové nádrže náklaďáku a také byli schopni naplnit několik náhradních kanystrů. Pak poslední z Tygrů byl vyhozený do vzduchu.