DOSLOV
Psal jsem tuto zprávu téměř ve pětatřiceti letech svého věku svým pohledem válečného zajatce na zajetí i propuštění. V důsledku toho nemohu být představitelem všech válečných zajatců v SSSR. Popsal jsem vlastní zkušenosti vězně. Zpráva mohla by být daleko víc vyčerpávající, ale to by vydalo na celou knihu.
Doba zajetí v Sovětském svazu, která trval víc než deset roků, byla těžká pro všechny. Život v táboře byl na první pohled, jednotvárný a nudný. Největší břímě byla nejistota týkající se našeho osudu. Nepopírám, že sovětští váleční zajatci v Německu měli daleko horší osudy, než co jsme prožili my v zajateckých táborech v SSSR.
Své zdraví jsem si udržel během války a dlouhého období zajetí relativně v dobrém stavu. Po mém propuštění jsem byl natolik v dobrém stavu jak fyzicky tak mentálně, že jsem mohl začít vysokoškolská studia a úspěšně je dokončit. Za to jsem vděčný.
Během zajetí a v letech následujících jsem usiloval o pochopení příčin a pohnutek k zahájení a průběhu války. Četl jsem velmi mnoho, co se k tomu vztahovalo, také jsem získal mnoho poznatků. Dnes jsem si jist, že pod vedením Adolfa Hitlera v roce 1939 Německo začalo útočnou válku s Polskem, která neměla žádné ospravedlnění a vedlo válku v letech následujících s dalšími evropskými státy. Tato válka se rozšířila ve druhou světovou válku.
Německý lid sešel ze správné cesty veden Hitlerem a jeho stoupenci. Masy lidí je následovali bez myšlení. Stejná vysvětlení platí pro Wehrmacht, především pro jeho vedení, dokonce už době míru. Opozice proti nacistickému režimu byl příliš slabá, špatně organizovaná a přišla příliš pozdě. Nicméně si zaslouží čest muži a ženy, kteří obětovali své životy, když se postavili bezpráví.
V průběhu války se udály ve všechny zemích, které byly obsazené německými vojenskými jednotkami, věci za hranicí mezinárodního a vojenského práva. Zodpovědní velitelé buď nedělali nic či nedělali dost proti těmto válečným zločinům.
Stručný životopis: Ulrich Koppe se narodil v roce1923 v Berlíně. Školní léta v Berlíně od roku 1929 do září 1940. Vstoupil do německé armády v prosinci 1940. Byl přidělen se k 5. náhradnímu tankovému praporu jako dobrovolník. V roce 1941 s 5. pancéřovým plukem v Severní Africe. Říjen 1942, poručík v záloze. Od srpna 1943 do května 1945 s 503. tankovým praporem Tygrů, končil ve funkci velitele 3. roty.
Od května 1945 do října 1955 v sovětském zajetí. Po propuštění, studoval práva a politologii od roku 1955 do roku 1960 na Universitě v Göttingenu. Působil u Vyššího zemského soudu v Düsseldorfu od roku 1960 do roku 1963. V září 1963 jako daňový poradce v Düsseldorfu . Od května 1971 do důchodu na konci března 1988, vedoucí okresní úředník v Arnsbergu. Ženatý od října 1957. Tři dcery.