Tankový prapor 503
Vytvořen v květnu 1942, původně určen pro Africké bojiště, v lednu 1943, ale poslán na na jižní úsek východní fronty. Plného stavu dosáhl prapor až v dubnu 1943. Účastnil se Kurské ofenzívy, během níž ztratil pouze čtyři Tygry. Z části praporu byl vytvořen Panzer Regiment "Bäke". Poté se účastnil bojů u Čerkassy. V dubnu 1944 prapor stažen na doplnění na Západní frontu. První rota dostala tanky Tygr II, ostatní si ponechali Tygry I. V červenci 1944 byla 3. Kompanie kompletně zničena během přesunu v oblasti Normandie. K 9. září obdržely všechny Kompanie tanky Tygr II (zvané taky Königstiger - královský Tygr). V říjnu 1944b byl prapor přesunut do Maďarska k obraně Budapešti. 21.12.1944 prapor přejmenován na Schwere Panzer Abteilung Feldherrnhalle a začleněn do PzGren. Div. Feldherrnhalle. Příslušníky praporu byla tanková esa jako Kurt Knispel, Freiherr von Rosen nebo Walter Scherf.
V roce 1955, deset let po válce se sešli ti příslušníci 503.těžkého tankového praporu, kteří válku přežili. Kniha, jejímž spoluautorem je bojový druh Kurta Knispela, Alfred Rubbel, se zabývá historií praporu od jeho vzniku až po jeho konec.
Především zajímavé jsou kapitoly o konci války, o dobrodružném přechodu hranice do Bavorska a dalších osudech. To vše popsal poslední velitel praporu, Dr. von Diest-Koerber, ve svém osobním deníku a své vzpomínky připojil i Alfred Rubbel.
Ten, kdo neměl dostatek štěstí, aby se dostal bez úhony na západ domů do Německa nebo do amerického zajetí v Bavorsku, skončil v Československu v ruském zajetí. Takový osud potkal poručíka Ulricha Koppeho, velitele 3. roty 503. tankového praporu Tygrů. V kapitole "Zajetí v Rusku" vše podrobně popisuje. Do Německa se vrátil ze zajetí16. října 1955 po více než deseti letech. A to patřil mezi ty zajatce se šťasnějším osudem.