13. květen 1945
Asi v 11:00 hodin, ve více otevřeném kopcovitém terénu, jsme se setkali s prvními domy. Opatrně jsme se plížili až do mlýna. Němečtí obyvatelé! Byli jsme blízko hraničního železničního přechodu v Haidmühle. Horká káva a rohlíky nám navrátili zpět dobrou náladu. Mlynářská rodina nás varovala před Američany a před jejich hodinovými hlídkami. Především nám řekli o velkém zajateckém válečném táboře v blízkém Freyungu (Freyung se nachází na jih od Bavorského lesa, 17 km od českých hranic). Popsali nám nejlepší způsob jak se dostat do Deggendorfu na Dunaji, kde bylo snazší překonat všechny druhy překážek, hranic a amerických jednotek. To bylo místo, kde se naše malá skupina, která dokázala v předcházejících dnech vykonat náročnou cestu, rozdělila do malých skupin a zamířila do různých míst v Německu či k příbuzným. Poznámka: Asi 120 členů praporu uspělo v putování k jejich domovům či členům rodiny podobným způsobem. Několik jich bylo chyceno Američany či Angličany, ale nebyli předáni Rusům. Několik členů praporu bylo zajato Čechy (či také Rusi) a šli do ruských lágrů. Větší část praporu (více než 400 lidí a asi 12 důstojníků) byla chycena Američany a odvezena do zajateckého tábora v Zwieselu (příhraniční město v Bavorsku u řeky Regen-Řezná). Nedošli do Bavorska. Většina z nich vyhledávala domy a obydlená místa. Kvůli vyčerpání si chtěli odpočinout či získat jídlo. Následkem toho padli do rukou Američanům. Mnozí z nich nevěřili, že by byli předání Rusům. 400 lidí prověřovali v táboře v Zwieselu. Uplynulo čtrnáct dnů, byli naložení na náklaďáky, které vyjeli z tábora směrem na západ. Přejeli silnicí přes Bavorský les do Plzně a byli předáni všichni Rusům. První zprávy o tom vydání přinesl do Německa nějaký fahnenjunker (důstojnický čekatel), který skočil z náklaďáku během cesty přes Bavorský les a dostal se na západ do Německa. Ti, kteří zůstali na náklaďácích, museli vydržet mnoho roků v zajetí jako ruští váleční zajatci a hodně z nich to stálo jejich životy.